Hluboké konverzace plné důvěry jsou pro kvalitní vztahy zásadní. To vědomí, že se můžete svěřit, druhý vás vyslechne a podpoří, to je k nezaplacení.
A to stejné naopak.
Pokud máte děti, určitě si přejete, aby ve vás měly důvěru a věděly, že u vás vždycky najdou podporu. Ale ne vždycky to tak je. Často si děti nechtějí příliš povídat, natož se svěřovat nebo si nechat poradit. Znáte to?
Jak tedy přispět k hlubším a důvěrnějším konverzacím beze strachu se svěřit?
Co dělat (a nedělat), aby vás konverzace sbližovaly, spíš než abyste po nich cítili svíravý pocit, že se to úplně nepovedlo?